Act 11 | CzeCSP | STEP | Apoštolové a bratři, kteří byli v Judsku, uslyšeli, že také pohané přijali slovo Boží .

Acts 11

Petr podává zprávu v Jeruzalémě

1 Apoštolové a bratři, kteří byli v Judsku, uslyšeli, že také pohané ^{▼▼ř.: národy} přijali ^▼▼8,14 slovo Boží. 2 Když Petr vystoupil ^{▼▼18,22; 24,11; 25,1; Mt 20,17n; Ga 1,18} do Jeruzaléma, věřící ze Židů ^{▼▼ř.: ti z obřízky; Tt 1,10} mu vytýkali: 3 „Vešel jsi k mužům neobřezaným a jedl jsi s nimi!“ ^{▼▼Mt 9,11; Ga 2,12; srv. 1K 5,11} 4 Petr jim to začal po pořádku ^▼▼L 1,3 vysvětlovat: 5 „Byl ^{▼▼//10,9nn} jsem v městě Joppe a modlil jsem se. A tu jsem ve vytržení spatřil vidění: jakousi nádobu, která sestupovala jako veliká plachta, spouštěná za čtyři rohy z nebe, a přišla až ke mně. 6 Když jsem se do ní pozorně zahleděl a pozoroval ji, uviděl jsem zemské čtvernožce i dravou zvěř, plazy a nebeské ptáky. 7 Uslyšel jsem také hlas, který mi říkal: 'Vstaň, Petře, zabíjej a jez!' 8 Řekl jsem: 'Ne, Pane, neboť do mých úst nikdy nevešlo nic poskvrněného nebo nečistého.' 9 Ale hlas z nebe mi odpověděl podruhé: 'Co Bůh očistil, ty neměj za poskvrněné.' 10 To se stalo třikrát a vše bylo opět vyzdviženo do nebe. 11 A hle, v tu chvíli dorazili k domu, ve kterém jsem byl, ^{▼▼var.: jsme byli} tři muži poslaní ke mně z Cesareje. 12 Duch mi řekl, abych šel bez pochybování s nimi. Šlo se mnou také těchto šest bratrů a vstoupili jsme do domu toho muže. 13 Oznámil nám, jak uviděl ve svém domě anděla, který stanul před ním a řekl [mu]: 'Pošli do Joppe a pozvi Šimona, který se nazývá Petr; 14 ten ti poví ⌈slova, jimiž⌉ ^{▼▼ř.: výroky, v nichž} budeš zachráněn ^{▼▼J 3,17} ty i celý tvůj dům.' ^{▼▼10,2p; 16,31} 15 Když jsem začal mluvit, padl na ně Duch Svatý, jako i na nás na počátku. ^▼▼2,4 16 Vzpomněl ^{▼▼L 22,61} jsem si na Pánův výrok, ^▼▼8,25p jak říkal: 'Jan křtil vodou, ale vy budete pokřtěni v Duchu Svatém.' ^▼▼//1,5 17 Jestliže jim tedy Bůh dal stejný dar jako nám, když uvěřili ^{▼▼n.: když jsme uvěřili} v Pána -- Ježíše Krista, kdo jsem já, abych směl překážet Bohu?“ ^▼▼5,39 18 Když to uslyšeli, utichli a vzdali slávu Bohu; ^{▼▼21,20; Mt 9,8; Ř 15,6} řekli: „Tedy i pohanům ^{▼▼ř.: národům} dal Bůh pokání ^▼▼5,31 k životu!“

Církev v Antiochii

Ti, kteří se rozprchli ^▼▼8,1p před soužením, ^▼▼14,22 které nastalo kvůli Štěpánovi, prošli až do Fénicie, ^{▼▼15,3; 21,2} na Kypr ^▼▼4,36 a do Antiochie; ^{▼▼[zvaná též přímořská (na rozdíl od Pisidské), třetí město římské říše (po Římu a Alexandrii); zde byl první sbor převážně z pohanokřesťanů]; v. 27; 6,5; 13,1; 14,26; 15,22; 18,22} nikomu nehlásali ^{▼▼ř.: nemluvili} slovo ^{▼▼8,4; 14,25} Boží, jen Židům. 20 Někteří z nich byli muži z Kypru a z Kyrény; ^▼▼2,10 ti přišli do Antiochie a mluvili i k Helénistům ^{▼▼var.: Řekům} a zvěstovali ^▼▼5,42 jim Pána Ježíše. 21 A Pánova ruka ^{▼▼L 1,66} byla s nimi; veliký počet lidí uvěřil ^▼▼4,4! a obrátil ^▼▼9,35! se k Pánu. 22 Zpráva o nich se donesla k sluchu církve ^{▼▼ř.: Z. byla slyšet do uší církve; srv. h. idiom: mluvit / volat do uší (Gn 20,8; Jr 2,2p); Sk 11,1} v Jeruzalémě, i vyslali Barnabáše, ^▼▼4,36! [aby prošel] až do Antiochie. 23 Když tam přišel a uviděl tu Boží milost, ^{▼▼13,43; 14,26; 15,40; 20,24; L 2,40; Ko 1,6} zaradoval ^{▼▼2K 7,7; Fp 4,10; 2J 1,4; 3J 1,3} se a povzbuzoval ^{▼▼14,22; 15,32; 18,27; 20,1; 1Te 3,2} všechny, aby ⌈s rozhodným srdcem⌉ ^{▼▼n.: podle předsevzetí srdce; ř.: předsevzetím srdce} zůstávali u Pána; ^{▼▼Dt 10,20} 24 neboť to byl dobrý muž, ^{▼▼2S 18,27; Př 14,14; L 23,50; J 7,12} plný Ducha Svatého ^▼▼6,5 a víry. A značný zástup se přidal k Pánu. ^▼▼4,41 25 Pak odešel do Tarsu ^▼▼9,30 vyhledat Saula, 26 a když ho našel, přivedl ho do Antiochie. Stalo se, že celý rok zůstali v společenství ^{▼▼n.: byli hosty v církvi} církve a vyučili značný zástup; ^▼▼19,26 a v Antiochii byli učedníci poprvé nazváni křesťany. ^{▼▼nebo lépe: kristovci; 26,28; 1Pt 4,16†}

27 V těch dnech sestoupili z Jeruzaléma do Antiochie proroci. ^{▼▼13,1; 15,32; 19,6; 21,9; 1K 12,28; 14,32; Ef 4,11} 28 Jeden z nich, jménem Agabos, ^▼▼21,10 povstal a naznačil skrze Ducha, že nastane veliký hlad po celém světě; ^{▼▼ř.: obydleném světě; 17,6p} ten skutečně nastal za Klaudia. ^{▼▼Římský císař v letech 41—54 (18,2). Onen hlad nastal v letech 44—48 po Kr.} 29 Proto si všichni učedníci určili, každý podle svých možností, co pošlou ku pomoci bratřím bydlícím v Judsku. 30 Také to učinili a sbírku poslali starším ^{▼▼[první zmínka NS o starších církve; 14,23; 15,2; 16,4; 20,17; 1Tm 5,17; Jk 5,14; 1Pt 5,1]} prostřednictvím ^{▼▼ř.: skrze ruku; 15,23; Nu 4,37p} Barnabáše a Saula.